Články
27.02.2020 | Ladislav Petráš
Při vstupu i odchodu z dojo, z tatami provádějte vždy malý pozdrav v postoji (ritsu-rei) čelem do dojo do tatami. Cvičební oděv (gi) musí být vždy čistý a vhodný, zbraně v dobrém stavu a na správném místě. Před vstupem do dojo si sundejte ozdoby, které by během cvičení mohli způsobit zranění (prstýnky, řetízky, náušnice). Rovněž mějte i pečlivě ostříhané nehty, dlouhé vlasy stažené do culíku a celkově dbejte na osobní hygienu. Nepoužívejte zbraně jiných cvičenců bez jejich souhlasu, zbraně si na trénink noste vlastní. Několik minut před zahájením tréninku seďte a koncentrujte se nebo se rozcvičujte. ... | pokračování článku
04.01.2020 | LP
Z prastaré čínské astrologie vzešel před mnoha a mnoha lety čínský horoskop. Má 12 různých zvířecích znamení, jejichž nadvláda se obměňuje vždy po roce. V roce 2020 nad námi bude bdít znamení Krysy. Čeká nás tedy rok kovové Krysy. Připravili jsme pro vás komplexní čínský horoskop na rok 2020, tak čtěte dál a dozvíte se víc ... | pokračování článku
17.11.2019 | Ladislav Petráš
Dalším případem okolností vylučujících protiprávnost, který je výslovně upraven v trestním zákoníku, je oprávněné použití zbraně( § 32 ). Ustanovení § 32 říká, že trestný čin nespáchá, kdo použije zbraně v mezích stanovených jiným právním předpisem. ... | pokračování článku
17.11.2019 | Ladislav Petráš
Přípustné riziko jako okolnost vylučující protiprávnost dovozovala dříve nauka i praxe trestního práva jako okolnost v zákoně neuvedenou, o které se hovořilo v souvislosti s nevyhnutelnou nebezpečností některých společensky vysoce ceněných činností. Zákonodárce je v novém trestním zákoníku z roku 2009 upravil výslovně (§ 31). Podle oblastí lidských činností lze o riziku hovořit zejména tam, kde je třeba činit důležitá rozhodnutí (tzv. riziko ve výrobě a výzkumu, riziko lékařské, riziko hospodářské apod.). ... | pokračování článku
16.11.2019 | Ladislav Petráš
(1) Trestný čin nespáchá, kdo jedná na základě svolení osoby, jejíž zájmy, o nichž tato osoba může bez omezení oprávněně rozhodovat, jsou činem dotčeny. (2) Svolení podle odstavce 1 musí být dáno předem nebo současně s jednáním osoby páchající čin jinak trestný, dobrovolně, určitě, vážně a srozumitelně; je-li takové svolení dáno až po spáchání činu, je pachatel beztrestný, mohl-li důvodně předpokládat, že osoba uvedená v odstavci 1 by tento souhlas jinak udělila vzhledem k okolnostem případu a svým poměrům. (3) S výjimkou případů svolení k lékařským zákrokům, které jsou v době činu v souladu s právním řádem a poznatky lékařské vědy a praxe, nelze za svolení podle odstavce 1 považovat souhlas k ublížení na zdraví nebo usmrcení. ... | pokračování článku
13.11.2019 | Ladislav Petráš
V případě jednání v nutné obraně musí být splněny následující objektivní podmínky: Přímo hrozící nebo trvající útok Útok směřuje proti zájmům chráněnému trestním zákoníkem Nejde o nutnou obranu, jestliže byla obrana zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku Pachatel při nutné obraně si je vědom existence těchto objektivních podmínek a má vůli za jejich existence jednat. Jednání v nutné obraně není nebezpečné pro společnost, naopak je žádoucí, protože nahrazuje zásah veřejné moci. Jednání v nutné obraně není protiprávní, není tedy ani trestným činem. Ve vztahu ke krajní nouzi je nutná obrana zvláštním, speciálním, privilegovaným případem. Místo jakéhokoliv nebezpečí (krajní nouze) je tu útok (úmyslné protiprávní jednání člověka, útok je vlastně kvalifikovaným nebezpečím). Škoda nevzniká komukoliv (krajní nouze), ale pouze útočníkovi. Vůči útočníkovi není třeba tolik ohledů a je spravedlivé, aby se především on podílel na škodě, která vzešla z jeho jednání. Útočníkovi je proto dovoleno způsobit i větší škodu, než hrozila (nesmí být ovšem v hrubém nepoměru ke škodě hrozící z útoku). U nutné obrany není požadavek subsidiarity, jako je tomu u krajní nouze (není třeba nebezpečí odvrátit jinak, vyhnout se nebezpečí útěkem), a logicky ani požadavek nebezpečí (útok) snášet. Pro krajní nouzi a nutnou obranu je společné, že okruh ohrožených zájmů je totožný, nebezpečí (krajní nouze) i útok (nutná obrana) přímo, bezprostředně hrozí nebo trvá, oprávněn jednat v krajní nouzi nebo v nutné obraně je každý. Důvodem privilegovaní nutné obrany je nejen zájem na okamžité reakci veřejnosti proti útoku (nutná obrana vlastně nahrazuje akci veřejných orgánů), ale také zájem na tom, aby nedocházelo k nenahraditelným újmám na životě, zdraví i majetku. K nutné obraně je oprávněn kdokoliv. Každý je oprávněn odvrátit útok, i když útok nesměřuje proti němu samému, i když sám útokem dotčen není tzv. pomoc v nutné obraně). Nutná obrana směřuje proti útoku, který ohrožuje společenské vztahy chráněné trestním zákoníkem a který přímo hrozí nebo trvá. Útok je úmyslné, protiprávní jednání člověka, jež je nebezpečné pro společnost. Jen takové jednání ospravedlňuje obranu proti útočníkovi, jejíž podmínky jsou oproti jednání v krajní nouzi mírnější. Lze říci, že „útok“ je vlastně určitý druh nebezpečí. Útok nemusí být trestným činem, a proto se nevyžaduje, aby útočník byl osobou trestně odpovědnou (může se jednat o osobu nepříčetnou, dítě, osobu jednající ve skutkovém omylu). ... | pokračování článku
11.11.2019 | Ladislav Petráš
V případě jednání v krajní nouzi musí být splněny následující podmínky: Odvracení nebezpečí, které hrozí zájmu chráněného trestním zákonem Nebezpečí hrozí přímo, bezprostředně Nebezpečí nebylo možné za daných okolností odvrátit jinak (tzv. požadavek subsidiarity) Způsobený následek nesmí být zřejmě stejně závažný nebo ještě závažnější než ten, který hrozil (tzv. požadavek proporcionality) Ten, komu nebezpečí hrozilo, neměl povinnost je snášet Pachatel při krajní nouzi si je vědom existence těchto objektivních podmínek a má vůli za jejich existence jednat. Při krajní nouzi dochází ke střetu dvou zájmů chráněných trestním právem. Jednomu z těchto zájmů hrozí porucha, která může být odvrácena pouze poruchou druhého zájmu. Zásahy do sféry třetích, nezúčastněných osob jsou přípustné. Příklad: Na osobu A v parku nečekaně zaútočí zatoulaný pes pit bullteriér. A ve snaze se bránit použije k obraně jízdní kolo osoby B, podaří se psa odehnat, ale jízdní kolo je zničeno. V daném případě A byl ohrožen na zdraví, možná i na životě. Úmyslné zmocnění se cizího jízdního kola a jeho zničení by v jiným případě bylo trestným činem poškození cizí věci (§ 228). V Daném případě jde o čin oprávněný, který není trestným činem, protože A jednal ve stavu krajní nouze. K činu v krajní nouzi je oprávněn zásadně každý, tedy nejen ten, jehož zájmy jsou ohroženy, nýbrž i ten, jehož zájmy ohroženy nejsou (tzv. pomoc v nouzi). K výkladu podmínek krajní nouze (§ 28): Nebezpečí je stav hrozící poruchou. Příčiny (zdroje) nebezpečí mohou být libovolné a různorodé. Jsou jimi přírodní síly (zemětřesení, povodeň, vichřice…), útoky zvířat (nejde-li o zvíře poštvané), působení strojů a mechanismů člověkem nevyvolaných a nezaviněných, fyziologické procesy v lidském těle (hlad, bolest…). Pramenem nebezpečí může být i jednání člověka (řidič přejede chodce, kterému následkem zranění hrozí smrt, je třeba jej rychle dopravit k lékaři). Nebezpečí může být vyvoláno také člověkem –útočníkem, proti němuž je jinak v širším rozsahu přípustná nutná obrana. ... | pokračování článku
10.11.2019 | Ladislav Petráš
Okolnosti vylučující protiprávnost 1/ Obecný výklad Trestně odpovědný může být pouze ten, kdo naplní znaky trestného činu, a jeho jednání je protiprávní (§13 odst. 1). Protiprávnost je rozpor s právní normou v rámci právního řádu. Jednání, které není po právu, je protiprávní. Pachatel nedbá požadavků plynoucích pro každého z právní normy. ... | pokračování článku
